Neználkovy příhody

Начало книги

V jednom pohádkovém městě žili človíčkové. Človíčkové se jim říkalo proto, že byli docela malilinkatí. Žádný z nich nebyl větší než maličká okurka. Město měli ti človíčkové převelice krásné. Kolem každého domu rostly květiny: sedmikrásky, heřmánek, pampelišky, a dokonce i ulice se tam jmenovaly podle kytiček: Zvonečková ulice, Heřmánková alej nebo Chrpová třída. A město samo se jmenovalo Kvítečkov. Stálo na břehu potoka. Človíčkové mu říkali Okurková řeka, protože na jeho březích rostla spousta okurek. Za řekou byl les. Človíčkové si dělali lodičky z březové kůry, přeplouvali řeku a chodili do lesa na jahody, na houby a na oříšky. Sbírat jahody, už to nebyla žádná maličkost: vždyť ti človíčkové byli jako za dva nic; a na oříšky museli lézt dokonce na vysoký keř, a ještě s sebou tahat pilku. Ani jeden človíček by byl nedokázal utrhnout oříšek jen tak holýma rukama. Museli je uřezávat. Také houby řezali pilou. Uřízli hříbek pěkně u země, rozřezali ho na kusy a po kouskách ho nosili domů.

Читать дальше →