Meč s fénixem

Начало книги

Nad věžemi a kupolemi, které se utápěly ve stínech, vládla ta naprostá tma a ticho, které oznamují brzký příchod úsvitu. V jedné z úzkých uliček, jenž je součástí skutečného bludiště tajemných zákoutí, se objevily čtyři maskované postavy. Vystoupily z malých dvířek, které jim opatrně otevřela tmavá ruka. Nepadlo jediné slovo, čtyři postavy rychle zašly do stínů. Každá z nich byla pečlivě zahalena do pláště a podobné duším zavražděných lidí zmizely ve tmě. Za nimi se v napolo otevřených dveřích rýsovala podivná, cynická postava. Z šera dveří blýskal pár zlých, zlomyslných očí.

„Jen zmizte v nočních stínech, vy tvorové noci,“ zazněl jízlivý hlas. „Vy hlupáci, vaše zkáza vám jde v patách jako slepý pes, a vy o tom nemáte ani tušení!“

Mluvčí zavřel dveře a zastrčil závory. Otočil se a prošel vnitřní chodbou. Svíčka, kterou nesl v ruce, mu osvětlovala cestu. Byl to zachmuřený obr, jehož tmavá pleť svědčila o stygickém původu. Došel do velké místnosti, kde se jako líná kočka válel na hedvábném gauči vysoký hubený muž, oblečený do zašlého sametu. V ruce držel velký zlatý pohár s vínem, z něhož usrkával.

Читать дальше →