Agent kosmické flotily

Начало книги

Archeolog Fotij van Kun byl nevýslovně šťastný.

Takový pocit se nedal měřit významem toho, co se ve skutečnosti událo. Výsledek dlouhých let čekání na vítězství, završení nekonečně trvající práce, závěr dlouhodobé cesty, to vše může pro člověka znamenat únavu nebo dokonce určité rozčarování, zatímco nenadálá maličkost ho může naplnit radostí až po okraj.

Fotij van Kun mířil do hotelu ulicí Tří naplnění. Za poslední čtyři dny tuto krátkou, přímou cestu už důvěrně znal. Znamenalo to deset minut chůze ve stínů domů visících nad chodci jako obrovské tykve nad mraveništěm. Generální konzul Olsen, mrňavý, obtloustlý, avšak patřičně vzdělaný a zdvořilý člověk, toto město nazval městem pro obry. „Tento druh obydlí,“ vysvětloval Fotiji van Kunovi, „je dílem historického vývoje. Vzniklo v době nepřátelství mezi klany. Ono se totiž těžko dá útočit na vajíčko postavené na špičku a navíc trůnící na pilotech. Proto i okna nejsou nikdy níž než pět metrů nad zemí.“ Každá obydlená tykev byla natřena výraznou barvou, původně to byla barva klanu, a nyní, když už pojem klanu odumíral, šlo spíše o barvu, která byla v módě.

Читать дальше →